Komu vyhovuje, pokud to muži nedělají?
V mém bezprostředním okolí jsou dobří otcové. Takoví, kteří se rozhodli jít na rodičovskou dovolenou, dětem věnují svůj čas i pozornost a nemají problém postarat se o ně tak, jak by mělo být obecnou normou.
Jenže obecná norma v otcovské péče o děti je stále všelijaká.
V představách mužů i žen jde často o něco, na co mají patent výhradně matky. Je to chování, na které prý mužům chybí vrozené dovednosti, nebo něco, co prostě dělat nechtějí.
Přesvědčila jsem se o tom poměrně brzy po narození syna. Když kadeřnice, ve které křesle jsem právě seděla, viděla, jak přes sklo mávám svému muži se synem v nosiči, dojala se.
Prý mám velké štěstí a jaké je hezké, že se muž postará o syna, dokud jsem já pryč. Když jsem se jí zeptala, kdo jiný by se měl o dítě starat, jako jeho otec, odpověděla: „Divili byste se.“
